Morálka lidství

Člověk, jako výplod vesmírné energie, vybavený moudrostí sounáležitosti šťastného života a jeho ochrany opravňuje tvůrčí pokrok životního dobra odpovědností k nápravě bludu dosud zneužívané atavistické teze ,,život je boj a umírání ", směřující ke katastrofám a zkáze. Sama fantazie a dobrá vůle našeptává: ŽIVOT JE KRÁSNÝ; jeho krása zrcadlením v srdci naplňuje život všem, kteří ji vidí a nacházejí v oproštění od lidského zla sobectví a bezohlednosti nápravou bezbrannosti již k ověřené morálce dobra a jejího práva. 
Genius pravdy dosud kacířsky odhaluje, že prapříčinou zločinnosti a strastí je chronicky nemocná duše člověka. Ta vytvořila řád ukrývaného sobectví a bezohlednosti jako neoddělitelnou součást života i lidského charakteru, kde nedostatek poznání mravní podstaty dobra i úcty k člověku je nahrazován politicky náročnou občanskoprávní správou různorodě konfliktních názorů a stranických bojů. Dosud pomíjená základní lidská morálka i oprávněnost demokracie jeví se dosud jako nezbytný požadavek stanovení URČUJÍCÍ MORÁLKY LIDSTVÍ.
Mravní zásada LIDSKÝCH PRÁV, zajišťující nevývratnost absolutní svobody, je podložená pragmatickým duchem Konfuciovy moudrosti: „Nečiň jinému co nechceš, aby on činil tobě“ a spolu s realitou Kristovy víry a lásky k bližnímu, dosud vybízí k ochraně všelidsky oprávněného kréda života a jeho dobré vůle k optimálnímu vytříbení mravního charakteru lidství. Ustrnulý politický řád dosud nedůsledné demokracie praktického politikaření toleruje vše co zákon nezakazuje, ale uchovává a chrání falešným předpokladem osobní svobody i pseudoprávem vyššího počtu voličů morálně nepoučených, neukázněných, ale i zneužívajících důsledků zla. Přemíra nadbytečných úřadů a příkazů spolu s nenávistným vyhrožováním násilí manifestací a neobjektivního práva stávek se dosud propadají do pavučiny beznaděje, samolibého nihilismu, nacistického nacionalismu, zločineckého komunismu , včetně vražednosti muslimského státu, ale i do bezmocné hegemonie dosud neúplné demokracie.
Všelidsky spásným se jeví skutečnost, že ani nejvyšší počet voličů nemůže přehlasovat nejvyšší právo čestného lidství, jehož schopnosti překotného tvůrčího rozvoje dosud převážně technického, dosvědčuje oprávněnost sebevědomí vlastního rozvoje pozitivní psychologie nepřipouštějící zlo ani špatný příklad. Nelze pominout sám přírodní zákon samovolného uzdravení přírodní energií biologických funkcí nejen fyziologických, ale i osobních i celospolečenských spolu s přirozeností trestu symboly útrpného práva rodičů i školy. 
Hrdost našeho národa byla již ověřena příslibem „nejsme jako oni“ dnešním biskupem Václavem Malým a důvěrou studentů v oproštění od zločinného komunismu Václavem Havlem a obětí nejvyšší Janem Palachem za výzvu proti zradě národa i za oprávněnost slavného výročí „sametové“ revoluce 17.listopadu 1989. Zatímco sama odevzdanost do vůle boží nestačí k vymýcení politického kupčení, korupce a lidského zla, ale vyzývá i k materialisticky zvrácenému rčení: „za poctivost a čest si nikdo a nikdy nic nekoupil"- a to nehorázně bez dodatku: kromě nepoctivosti, podvodů, krádeže, msty i válečného vraždění, jako přízraku konce i humánní civilizace. Z hlediska mravnosti jeví se i zánik Masarykovy republiky odsuzující heslo „jen pro sebe“, jako morální zrada nejen národů, ale i lidskosti a světového smíru. Nedostatek oprávněné občanské mravnosti pravé demokracie i exaktního soudnictví je dosud zneužíván benevolencí ukrývaného lidského zla. -- Nezájem o zradu benevolence tohoto zla potvrzuje sám požadavek nanejvýš moudré INSTITUCE LIDSTVÍ, napravující dosud vžitou přirozenost nedůvěry k lidské schopnosti poznání opodstatněné moudrosti lidství.
OZDRAVENÍ LIDSKÉ PSYCHIKY umožňuje sjednocení rozumu a citu osvobození od atavistického zla SOBECTVÍ A BEZOHLEDNOSTI zlomyslnosti, závisti, nenávisti, msty, ale i strasti lidského pesimismu. Známkou ozdravení je nepřijatelnost úmyslu ani potřeby zla, kde sama sympatie k lidskosti podněcuje ušlechtilé vzdělání láskyplného ducha. Nápravu vůle i nedostatek logického intelektu nahradí kázeň, a nápravu citové otupělosti samo soucítění, láska a vzájemná úcta k lidskosti a jejímu dobru. Nepřipouštění balastu lidského zla je příkazem nejen školy a mediálních prostředků včetně policie, ale především rodiny, která jako láskyplné útočiště dobra obohacuje dítě ve šťastném prožitku dětství láskou a úctou k rodičům, naplňuje charakter v dospělosti, kde i etická vyspělost rodičů je předpokladem účinné výchovy dětí. – Zatímco deprivace soucitu a lásky plodí nevázanost kázně, mládeží považované za právo nezávislosti i protestu s neúnosností důsledků vnitřní i obecné agresivity, blahodárně působí ti, kteří svět vidí z principu sympatie, lásky a lidského dobra; u nich ostatní v oproštění balastu sobectví, pesimismu a falše nacházejí přirozené dobro i v sobě s ušlechtilým příkazem: neubližuj a prospěj ! Nepříznivým je nezájem samotné policie o nezbytnou nápravu úmyslného, celospolečensky osobního zla na úkor všelidsky oprávněné osobní hrdosti ryzí svobody lidství.
Morální úpadek spolu s absurdní sympatií zla a podlosti šikany ve školách je dosud pod vlivem benevolence bojů politických stran i zákonodárců, čerpajících z nedůslednosti práv a povinností samotného soudnictví dosud posuzujícího prvořadě důsledek hmotný namísto samotné příčiny neetického zla. Zatímco zanedbání funkční psychologie prostředků mediálních, úřadů i policie, ale především školy a rodiny, dosud nerespektují nezbytnost očisty morálky osobní, politické i demokratické, a považuje dosud morálku za obsoletní, omezující a zbytečnou i tam, kde rozpory planého politikaření přísluší do pravomoci nejvýš důsledné soudní autority a její ochrany.
Spásnou nápravou se jeví vědecká autorita SVĚTOVÉ RADY MOUDRÝCH S VÝHRADNÍ MOCÍ INSTITUCE LIDSTVÍ, která již čeká na nezbytné stanovení jasné definice lidské poctivosti, moudrosti a lásky pomocí nezbytného argumentu MRAVNÍHO ŘÁDU JASNÝCH ZÁKONŮ SOUDNICTVÍ NOVÉHO VĚKU, kde výchovným kritériem trestu je míra svévole, neuvědomělosti a bezpráví, a kde za poctivost se nebojuje, ale trestá za zradu lidské cti.
Kritické zamyšlení slibuje naději a víru v energii osobní pravdy a dobra dozráním v přirozenou vlastnost, která samovolně vytěsní donucování k poctivosti i samu tvrdost oprávněného příkazu zdravého lidství. – Zatímco vnitřní nihilismus brání duševní harmonii, sympatii i lásce, a kde ani hmotné podmínky k dosažení vnitřního uspokojení nestačí, základem ŠŤASTNÉHO ŽIVOTA je hrdá poctivost sebedůvěry POZNANÉ PRAVDY A DOBRA svědomím dobré vůle, - že lidská morálka je hodnotitelná podle jejích důsledků, - že mravnost sama je výchozí podstatou lidského práva, - že závažným bludem je štěpení národa politickými stranami, - že neodpustitelným zlem je utvrzování dezorientace bludu falešnou ochranou i individuálně bludné svobody slova, - že nejvyšší ryzí morálka osobní i politická je podložena dobrou vůlí k pozitivnímu myšlení v souladu funkcí osobních i společenských, - že výhrada osobního sebevědomí pravdy i nadhledu je právem všelidským, vyváženým otevřenou přízní a přátelstvím, nikoliv tolerancí bludu, - že sama nenávist a msta jsou zrádnou negací lidského dobra, - že psychologie pouze popisná dozraje v psychologii funkční, - že pouze demokracie vytříbená morálkou absolutní upevní Masarykovo krédo: „Pravda vítězí“, - že i sportovní souboj příkladně trestá sportovní fauly, zatímco dnešní televize s nadmírou zveřejňování důsledků zločinnosti a zla bez uvedení jejich podstaty a příkladného trestu zlehčuje určující váhu mravního hodnocení – je bohorodným darem lidské moudrosti, láskyplné vůle lidskosti a všelidsky oprávněného kréda života způsobem ku podivu snadným, žádoucím, uspokojivým a nejvýš osvobozujícím od základního lidského zla právem absolutní svobody lidského ducha.
 
 Volby do Evropského parlamentu selhaly malou účastí z nedůvěry k přebujelému počtu úřadů i poslanců s politickou vyhraněností soupeřících stran. Obecným zájmem zůstává, aby prezident státu bez stranického stoupenectví projevil dobrou vůli ke globálně univerzální mravnosti lidství, aby i nadále odmítal nepatřičně protismyslnou imigraci zatíženou vlastní náboženskou netolerantností, aby nevybízel k benevolenci práva bludu osobní svobody, ale jen ke stanovení nejvyšší Instituce lidství a jejího poslání i v řešení arogantně dobrovolného područí ženy se ztrátou osobní svobody, a aby osvobozování národů neospravedlňoval zhoubností války, ale jen autoritou objektivní humanity a jejího nejvyššího morálního práva. Nelze pominout příznak pokroku ducha mravnosti při poslední dalajlamově návštěvě Prahy, žel s nemístnou provokací státními symboly tibetského národa k bojovnému postoji proti samotné Číně namísto našeho chápání univerzálního postoje k celosvětovému smíru. Morálka lidství je předurčena božskou energií k psychologickému přerodu nedotknutelnosti pravdy i její hegemonie zdravého lidství.
 
I když je dosud neúplná demokracie považována za záštitu civilizace a sama vůle k jejímu ozdravení za méně opodstatněnou, scestně přežívající „zákon boje o existenci mocí" může a musí být překonán nejvyšší autoritou dobré vůle morálky zdravého lidství, osvobozující od zmateného pojetí světové posedlosti zlem. 
 
 
DESATERO PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍCH V MORÁLCE ZDRAVÉHO LIDSTVÍ 
1.) „V jednoho Boha věřiti budeš“ – Věřiti budeš v Boží dar přírodních zákonů tvůrčí energie i lidského rozumu, toužícího po pravdě a dobru života.
2.) „Nevezmeš jména Božího nadarmo" – Nezneuctíš čest poznané pravdy.
3.) „Neopomíjej světit dny sváteční" – Neopomíjej trvalou úctu k nejvyššímu řádu dobré vůle, lásky, moudrosti a lidské schopnosti umění i osobní ušlechtilosti krásy.
4.) „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi" – Rodičům, tvým životodárcům, jsi zavázán úctou, dobrou vůlí a láskou, kterou tě zahrnují a vedou k oproštění od egoismu sobectví a bezohlednosti.
5.) „Nezabiješ“ – Výhradou je ďábelská zrůdnost zla přijatelnou kastrací k ochraně zdravého lidství.
6.) „Nesesmilníš“ – Sexualita je božský dar blaženosti podřízené dozoru mravnosti a kázně, nikoliv kupčení ani závisti atavismu opic.
7.) „Nepokradeš“ – Vlastnictví nabyté střídmostí a prací je úctyhodné, pro ostatní nedotknutelné a chráněné.
8.) „Nedopustíš křivého svědectví proti bližnímu svému“ – Nepřipustíš zlo podlosti pomluvy bližních.
9.) „Nepožádáš manželky bližního svého“- bez náročnosti svědomí zla
10.) „aniž požádáš jeho statku “ – aniž připustíš i bolševické zlo újmy svědomitě nabytého vlastnictví bezpracnou náročností lidského zla.Člověk, jako výplod vesmírné energie, vybavený moudrostí sounáležitosti šťastného života a jeho ochrany opravňuje tvůrčí pokrok životního dobra odpovědností k nápravě bludu dosud zneužívané atavistické teze ,,život je boj a umírání ", směřující ke katastrofám a zkáze. Sama fantazie a dobrá vůle našeptává: ŽIVOT JE KRÁSNÝ; jeho krása zrcadlením v srdci naplňuje život všem, kteří ji vidí a nacházejí v oproštění od lidského zla sobectví a bezohlednosti nápravou bezbrannosti již k ověřené morálce dobra a jejího práva. 
Genius pravdy dosud kacířsky odhaluje, že prapříčinou zločinnosti a strastí je chronicky nemocná duše člověka. Ta vytvořila řád ukrývaného sobectví a bezohlednosti jako neoddělitelnou součást života i lidského charakteru, kde nedostatek poznání mravní podstaty dobra i úcty k člověku je nahrazován politicky náročnou občanskoprávní správou různorodě konfliktních názorů a stranických bojů. Dosud pomíjená základní lidská morálka i oprávněnost demokracie jeví se dosud jako nezbytný požadavek stanovení URČUJÍCÍ MORÁLKY LIDSTVÍ.
Mravní zásada LIDSKÝCH PRÁV, zajišťující nevývratnost absolutní svobody, je podložená pragmatickým duchem Konfuciovy moudrosti: „Nečiň jinému co nechceš, aby on činil tobě“ a spolu s realitou Kristovy víry a lásky k bližnímu, dosud vybízí k ochraně všelidsky oprávněného kréda života a jeho dobré vůle k optimálnímu vytříbení mravního charakteru lidství. Ustrnulý politický řád dosud nedůsledné demokracie praktického politikaření toleruje vše co zákon nezakazuje, ale uchovává a chrání falešným předpokladem osobní svobody i pseudoprávem vyššího počtu voličů morálně nepoučených, neukázněných, ale i zneužívajících důsledků zla. Přemíra nadbytečných úřadů a příkazů spolu s nenávistným vyhrožováním násilí manifestací a neobjektivního práva stávek se dosud propadají do pavučiny beznaděje, samolibého nihilismu, nacistického nacionalismu, zločineckého komunismu , včetně vražednosti muslimského státu, ale i do bezmocné hegemonie dosud neúplné demokracie.
Všelidsky spásným se jeví skutečnost, že ani nejvyšší počet voličů nemůže přehlasovat nejvyšší právo čestného lidství, jehož schopnosti překotného tvůrčího rozvoje dosud převážně technického, dosvědčuje oprávněnost sebevědomí vlastního rozvoje pozitivní psychologie nepřipouštějící zlo ani špatný příklad. Nelze pominout sám přírodní zákon samovolného uzdravení přírodní energií biologických funkcí nejen fyziologických, ale i osobních i celospolečenských spolu s přirozeností trestu symboly útrpného práva rodičů i školy. 
Hrdost našeho národa byla již ověřena příslibem „nejsme jako oni“ dnešním biskupem Václavem Malým a důvěrou studentů v oproštění od zločinného komunismu Václavem Havlem a obětí nejvyšší Janem Palachem za výzvu proti zradě národa i za oprávněnost slavného výročí „sametové“ revoluce 17.listopadu 1989. Zatímco sama odevzdanost do vůle boží nestačí k vymýcení politického kupčení, korupce a lidského zla, ale vyzývá i k materialisticky zvrácenému rčení: „za poctivost a čest si nikdo a nikdy nic nekoupil"- a to nehorázně bez dodatku: kromě nepoctivosti, podvodů, krádeže, msty i válečného vraždění, jako přízraku konce i humánní civilizace. Z hlediska mravnosti jeví se i zánik Masarykovy republiky odsuzující heslo „jen pro sebe“, jako morální zrada nejen národů, ale i lidskosti a světového smíru. Nedostatek oprávněné občanské mravnosti pravé demokracie i exaktního soudnictví je dosud zneužíván benevolencí ukrývaného lidského zla. -- Nezájem o zradu benevolence tohoto zla potvrzuje sám požadavek nanejvýš moudré INSTITUCE LIDSTVÍ, napravující dosud vžitou přirozenost nedůvěry k lidské schopnosti poznání opodstatněné moudrosti lidství.
OZDRAVENÍ LIDSKÉ PSYCHIKY umožňuje sjednocení rozumu a citu osvobození od atavistického zla SOBECTVÍ A BEZOHLEDNOSTI zlomyslnosti, závisti, nenávisti, msty, ale i strasti lidského pesimismu. Známkou ozdravení je nepřijatelnost úmyslu ani potřeby zla, kde sama sympatie k lidskosti podněcuje ušlechtilé vzdělání láskyplného ducha. Nápravu vůle i nedostatek logického intelektu nahradí kázeň, a nápravu citové otupělosti samo soucítění, láska a vzájemná úcta k lidskosti a jejímu dobru. Nepřipouštění balastu lidského zla je příkazem nejen školy a mediálních prostředků včetně policie, ale především rodiny, která jako láskyplné útočiště dobra obohacuje dítě ve šťastném prožitku dětství láskou a úctou k rodičům, naplňuje charakter v dospělosti, kde i etická vyspělost rodičů je předpokladem účinné výchovy dětí. – Zatímco deprivace soucitu a lásky plodí nevázanost kázně, mládeží považované za právo nezávislosti i protestu s neúnosností důsledků vnitřní i obecné agresivity, blahodárně působí ti, kteří svět vidí z principu sympatie, lásky a lidského dobra; u nich ostatní v oproštění balastu sobectví, pesimismu a falše nacházejí přirozené dobro i v sobě s ušlechtilým příkazem: neubližuj a prospěj ! Nepříznivým je nezájem samotné policie o nezbytnou nápravu úmyslného, celospolečensky osobního zla na úkor všelidsky oprávněné osobní hrdosti ryzí svobody lidství.
Morální úpadek spolu s absurdní sympatií zla a podlosti šikany ve školách je dosud pod vlivem benevolence bojů politických stran i zákonodárců, čerpajících z nedůslednosti práv a povinností samotného soudnictví dosud posuzujícího prvořadě důsledek hmotný namísto samotné příčiny neetického zla. Zatímco zanedbání funkční psychologie prostředků mediálních, úřadů i policie, ale především školy a rodiny, dosud nerespektují nezbytnost očisty morálky osobní, politické i demokratické, a považuje dosud morálku za obsoletní, omezující a zbytečnou i tam, kde rozpory planého politikaření přísluší do pravomoci nejvýš důsledné soudní autority a její ochrany.
Spásnou nápravou se jeví vědecká autorita SVĚTOVÉ RADY MOUDRÝCH S VÝHRADNÍ MOCÍ INSTITUCE LIDSTVÍ, která již čeká na nezbytné stanovení jasné definice lidské poctivosti, moudrosti a lásky pomocí nezbytného argumentu MRAVNÍHO ŘÁDU JASNÝCH ZÁKONŮ SOUDNICTVÍ NOVÉHO VĚKU, kde výchovným kritériem trestu je míra svévole, neuvědomělosti a bezpráví, a kde za poctivost se nebojuje, ale trestá za zradu lidské cti.
Kritické zamyšlení slibuje naději a víru v energii osobní pravdy a dobra dozráním v přirozenou vlastnost, která samovolně vytěsní donucování k poctivosti i samu tvrdost oprávněného příkazu zdravého lidství. – Zatímco vnitřní nihilismus brání duševní harmonii, sympatii i lásce, a kde ani hmotné podmínky k dosažení vnitřního uspokojení nestačí, základem ŠŤASTNÉHO ŽIVOTA je hrdá poctivost sebedůvěry POZNANÉ PRAVDY A DOBRA svědomím dobré vůle, - že lidská morálka je hodnotitelná podle jejích důsledků, - že mravnost sama je výchozí podstatou lidského práva, - že závažným bludem je štěpení národa politickými stranami, - že neodpustitelným zlem je utvrzování dezorientace bludu falešnou ochranou i individuálně bludné svobody slova, - že nejvyšší ryzí morálka osobní i politická je podložena dobrou vůlí k pozitivnímu myšlení v souladu funkcí osobních i společenských, - že výhrada osobního sebevědomí pravdy i nadhledu je právem všelidským, vyváženým otevřenou přízní a přátelstvím, nikoliv tolerancí bludu, - že sama nenávist a msta jsou zrádnou negací lidského dobra, - že psychologie pouze popisná dozraje v psychologii funkční, - že pouze demokracie vytříbená morálkou absolutní upevní Masarykovo krédo: „Pravda vítězí“, - že i sportovní souboj příkladně trestá sportovní fauly, zatímco dnešní televize s nadmírou zveřejňování důsledků zločinnosti a zla bez uvedení jejich podstaty a příkladného trestu zlehčuje určující váhu mravního hodnocení – je bohorodným darem lidské moudrosti, láskyplné vůle lidskosti a všelidsky oprávněného kréda života způsobem ku podivu snadným, žádoucím, uspokojivým a nejvýš osvobozujícím od základního lidského zla právem absolutní svobody lidského ducha.
 
 Volby do Evropského parlamentu selhaly malou účastí z nedůvěry k přebujelému počtu úřadů i poslanců s politickou vyhraněností soupeřících stran. Obecným zájmem zůstává, aby prezident státu bez stranického stoupenectví projevil dobrou vůli ke globálně univerzální mravnosti lidství, aby i nadále odmítal nepatřičně protismyslnou imigraci zatíženou vlastní náboženskou netolerantností, aby nevybízel k benevolenci práva bludu osobní svobody, ale jen ke stanovení nejvyšší Instituce lidství a jejího poslání i v řešení arogantně dobrovolného područí ženy se ztrátou osobní svobody, a aby osvobozování národů neospravedlňoval zhoubností války, ale jen autoritou objektivní humanity a jejího nejvyššího morálního práva. Nelze pominout příznak pokroku ducha mravnosti při poslední dalajlamově návštěvě Prahy, žel s nemístnou provokací státními symboly tibetského národa k bojovnému postoji proti samotné Číně namísto našeho chápání univerzálního postoje k celosvětovému smíru. Morálka lidství je předurčena božskou energií k psychologickému přerodu nedotknutelnosti pravdy i její hegemonie zdravého lidství.
 
I když je dosud neúplná demokracie považována za záštitu civilizace a sama vůle k jejímu ozdravení za méně opodstatněnou, scestně přežívající „zákon boje o existenci mocí" může a musí být překonán nejvyšší autoritou dobré vůle morálky zdravého lidství, osvobozující od zmateného pojetí světové posedlosti zlem. 
 
 
DESATERO PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍCH V MORÁLCE ZDRAVÉHO LIDSTVÍ 
1.) „V jednoho Boha věřiti budeš“ – Věřiti budeš v Boží dar přírodních zákonů tvůrčí energie i lidského rozumu, toužícího po pravdě a dobru života.
2.) „Nevezmeš jména Božího nadarmo" – Nezneuctíš čest poznané pravdy.
3.) „Neopomíjej světit dny sváteční" – Neopomíjej trvalou úctu k nejvyššímu řádu dobré vůle, lásky, moudrosti a lidské schopnosti umění i osobní ušlechtilosti krásy.
4.) „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi" – Rodičům, tvým životodárcům, jsi zavázán úctou, dobrou vůlí a láskou, kterou tě zahrnují a vedou k oproštění od egoismu sobectví a bezohlednosti.
5.) „Nezabiješ“ – Výhradou je ďábelská zrůdnost zla přijatelnou kastrací k ochraně zdravého lidství.
6.) „Nesesmilníš“ – Sexualita je božský dar blaženosti podřízené dozoru mravnosti a kázně, nikoliv kupčení ani závisti atavismu opic.
7.) „Nepokradeš“ – Vlastnictví nabyté střídmostí a prací je úctyhodné, pro ostatní nedotknutelné a chráněné.
8.) „Nedopustíš křivého svědectví proti bližnímu svému“ – Nepřipustíš zlo podlosti pomluvy bližních.
9.) „Nepožádáš manželky bližního svého“- bez náročnosti svědomí zla
10.) „aniž požádáš jeho statku “ – aniž připustíš i bolševické zlo újmy svědomitě nabytého vlastnictví bezpracnou náročností lidského zla.

Člověk, jako božský výplod vesmírné energie, vybavený moudrostí sounáležitostí šťastného dobra života a jeho ochrany, je spoluodpovědný k nápravě bludu atavistické teze „život je boj a umírání ", směřující ke katastrofám a zkáze. Sama důvěra dobré vůle našeptává: ŽIVOT JE KRÁSNÝ; jeho krása zrcadlením v srdci naplňuje život všem, kteří ji vidí a nacházejí v oproštění od lidského zla sobectví a bezohlednosti prozíravou ověřitelností morálky zdravého lidství a jejího práva pohody a lásky

Genius pravdy dosud kacířsky odhaluje, že prapříčinou zločinnosti a strastí je chronicky nemocná duše člověka. Ta vytvořila řád zachovávající vnitřní zlo člověka jako neoddělitelnou součást života i lidského charakteru, a navíc i pouhé politikaření nedůsledné demokracie tolerující vše, co zákon nezakazuje, ale uchovává a chrání falešným předpokladem osobní svobody pouze scestným právem vyššího počtu zcela nepoučených, neukázněných i zneužívajících voličů. Sám nedostatek oprávněné mravní podstaty dobra a úcty k člověku je nahrazován politicky bezvýchodnou a náročnou občanskoprávní správou různorodě konfliktních názorů a stranických bojů o dosud bezduchou moc pouhé většiny různorodých zájmů. Dosud pomíjená je i sama morálně nedokonalá demokracie, která připouští nejen financování politických stran, ale i nelogicky pojatou svobodu slova i jeho vůle.

Praktický význam pro svobodu lidského ducha, podložený Konfuciovou moudrostí: „Nečiň jinému, co nechceš, aby on činil tobě“ spolu s realitou Kristovy lásky k bližnímu, stávají se výzvou k všelidsky společnému krédu života lidství s dodatkem novodobé zkušenosti logického požadavku celosvětově nezbytné morálky zdravě vytříbeného lidství. Zatímco dosud ustrnulý řád pouhého politikaření s přemírou nadbytečných úřadů a příkazů dosud tolerujících nenávistné vyhrožování násilím, manifestací i nedostatečně ověřenými stávkami se dosud propadá do pavučiny beznaděje, samolibého nihilismu, subjektivního nacionalismu, zrádně zločineckého komunismu včetně vražednosti muslimského státu, ale i dosud bezmocné hegemonie dosud nevyzrálé demokracie USA i Ruska, včetně východního světa nábožensko-autoritativních států.

Všelidsky spásným se jeví skutečnost, že ani nejvyšší počet voličů nemůže přehlasovat nejvyšší pravdu nejen vědecky překotného technického rozvoje, ale i schopnost nepřipouštět nemravnost zla a jeho špatný příklad. Nelze pominout sám zákon přírodní energie samovolného uzdravení fyziologických funkcí nejen osobních, ale i celospolečenských, kde sám rozvoj morálně zdravé psychologie překoná lidskou svévoli nejen projevy trpného práva rodičů, školy i veřejného zájmu, ale i toužebného stanovení všelidského kodexu osobní morálky a jejího práva.

Hrdost našeho národa byla již ověřena příslibem „nejsme jako oni“ dnešním biskupem Václavem Malým a důvěrou studentů v oproštění od zločinného komunismu Václavem Havlem i obětí nejvyšší Janem Palachem za výzvu proti zradě národa, i následného slavného výročí ,,sametové" revoluce 17 . listopadu 1989. Zatímco sama odevzdanost do vůle boží nestačí k vymýcení politického kupčení a korupce, lidská nelogičnost dosud vybízí k materialisticky zvrácenému rčení: „za poctivost a čest si nikdo a nikdy nic nekoupil" - a to nehorázně bez dodatku - kromě nepoctivosti, podvodů, krádeže, msty i válečného vraždění, jako přízraku konce humánní civilizace. Z hlediska mravnosti jeví se i zánik Masarykovy republiky, odsuzující heslo „jen pro sebe“, jako morální zrada nejen národů, ale i osobní mravnosti lidství a světového smíru v duchu patrona české země sv. Václava i krále Jiřího z Poděbrad, včetně oslavného výročí 28. března narození učitele národů Jana Amose Komenského a jeho odkazu.

Sama mravnost práva podle Lon L. Fullera zajistí exaktnost soudnictví, dosud zneužívajícího benevolence lidského zla, kdy náprava vžité nedůvěry k lidskému poznání pravdy vyžaduje nejvýš oprávněnou INSTITUCI LIDSTVÍ vlastní moudrostí odborných znalců dosažitelného poznání a jejího práva.

OZDRAVENÍ LIDSKÉ PSYCHIKY je umožňováno sjednocením rozumu a citu svědomitého osvobození od SOBECTVÍ, plodícího lidskou zlomyslnost, závist, nenávist, mstu, ale i strasti lidského pesimismu. Známkou ozdravení je nepřijatelnost úmyslu ani potřeby zla, kde sama sympatie k lidskosti je výrazem úctyhodnosti dobré vůle i důvěry příkladně již vžitým bezpečím vzájemného míjení protijedoucích vozidel. Nedostatek logického intelektu nahradí kázeň, a nápravu citové otupělosti samo soucítění, láska i vzájemná úcta. Nepřipouštění balastu lidského zla je příkazem nejen školy a mediálních prostředků včetně policie, ale především rodiny, která jako láskyplné útočiště dobra obohacuje dítě nejen ve šťastném prožitku dětství, ale i v dospělosti láskou k rodičům a lidskosti všech. Sama etická vyspělost rodičů je předpokladem účinné výchovy dětí, zatímco deprivace soucitu a lásky plodí kázeňskou nevázanost, mládeží považovanou za právo nezávislosti, protestu i agresivity. Blahodárně působí ti, kteří svět vidí z principu přízně a lidského dobra; u nich ostatní v oproštění od balastu sobectví, pesimismu a falše nacházejí přirozené dobro i v sobě s ušlechtilým příkazem: neubližuj a prospěj! Protimyslným je nezájem samotné policie o nápravu úmyslného celospolečenského zla na úkor oprávněné úcty k očistě nedotknutelné pravé svobody lidství.

Morální úpadek zrádnou benevolencí lidského zla, a neúcta k poslání školy podlostí šikany, je citlivou záležitostí politických stran i zákonodárců s odpovědností nevyššího soudnictví lidských práv a povinností, které upřednostňují hmotný důsledek zla namísto základní podstaty mravní. Lidským poznáním se jeví očistěná funkce správné morálky jako základní a výchozí náprava lidského zla. Zatímco zanedbávání zdravé psychologie mediálních prostředků, úřadů, policie, školy a rodiny nerespektuje nezbytnost mravní očisty osobní, politické i demokratické, je dosud morálka považována za obsoletní, omezující a zbytečnou i tam, kde rozpory planého politikaření přísluší do pravomoci nejvýš důsledné autority soudní a její ochrany.

Spásnou nápravou se jeví vědecká autorita SVĚTOVÉ RADY MOUDRÝCH S VÝHRADNÍ MOCÍ INSTITUCE LIDSTVÍ, která již čeká na nezbytné a všelidské stanovení jasné definice poctivosti, moudrosti a lásky argumenty MRAVNÍHO ŘÁDU JASNÝCH ZÁKONŮ SOUDNICTVÍ NOVÉHO VĚKU, kde výchovným kritériem trestu za neplnění práva osobní svobody stanoví míra bezpráví utajovaného lidského zla.

Naděje a víra v energii pravdy a dobra dozrává v přirozenou vlastnost, která samovolně vytěsní nejen donucování k poctivosti, ale i samu tvrdost příkazu ozdravujícího lidství. – Zatímco vnitřní nihilismus brání duševní harmonii, sympatii i lásce, a kde ani hmotné podmínky k dosažení vnitřního uspokojení nestačí, základem ŠŤASTNÉHO ŽIVOTA je hrdá sebedůvěra radosti z POZNANÉ PRAVDY A DOBRA vlastního svědomí a dobré vůle. Lidská morálka je hodnotitelná podle vědomi jejích důsledků, kde sama je výchozím základem lidských práv a povinnosti. Závažným bludem je štěpení národa politickými stranami, ohrožujícími zlem dezorientace i falešnou ochranou bludné svobody lidského postoje i slova. Zatímco nejčistší morálka osobní i politická je základem dobré vůle pozitivního myšlení s výhradou osobního sebevědomí pravdy a nadhledu, je právem všelidským, vyváženým otevřenou přízní a přátelstvím, nikoliv benevolencí bludu. Psychologie pouze popisná dozraje v psychologii funkční, kde i pouze vytříbená morálka demokracie upevní Masarykovo krédo: „Pravda vítězí“, a kde i sportovní souboj příkladně trestá i nesportovní fauly. Zatímco dosud televizní zprávy bez uvádění samotné podstaty zločinnosti a trestu zlehčují závažnost nemravnosti, stejně jako lékařská odpovědnost navíc celoživotně vykořisťovaná dělnickou třídou, vyžaduje z titulu vlastního poslání nejen odčinění, ale i preferenci optimální zdravotní péče a spolu po obecném dosažení 90ti let věku i humánního poskytování již nevázaného Dolsinu k blaženým účinkům dalším posledních let naplněného života – je bohorovným darem lidské moudrosti a láskyplné vůle kupodivu snadné, žádoucí a osvobozující od samotného zárodku lidského zla.

Volby do Evropského parlamentu selhaly malou účastí z nedůvěry k přebujelému počtu úřadů i poslanců s politickou neřestí soupeřících stran namísto naplnění všelidsky globální mravnosti lidství. Obecným zájmem zůstává, aby prezident státu bez stranického stoupenectví projevil dobrou vůli k univerzální mravnosti lidství, aby i nadále odmítal protismyslnou imigraci zatíženou vlastní náboženskou netolerantností, ale i oprávněně kritizoval individuální svobodu slova, čekající na stanovení nejvyšší INSTITUCE LIDSTVÍ, a aby osvobozování národů neospravedlňoval zhoubností války, ale jen autoritou objektivní humanity a jejího nejvyššího morálního práva. Nelze pominout kladný příznak pokroku ducha mravnosti při poslední dalajlámově návštěvě Prahy, žel s dosud protimyslnou provokací státními symboly tibetského národa k bojovnému postoji k dosud nepoučenému politickému chápání celosvětového smíru nejen našeho, ale i národa Číny. – Morálka lidství je předurčena božskou energií psychologického přerodu k oprávněnosti i národní hrdosti vlastní hegemonie zdravého lidství. V přítomné době Americký prezident zcela svobodomyslným rozhodnutím odkryl celosvětovou neúčinnost mezinárodních dohod o boji proti teroru a násilí namísto spásného akceptování nejvyššího zákona morálky lidství.

 

I když je dosud neúplná demokracie považována za záštitu civilizace a sama vůle k jejímu ozdravení za málo opodstatněnou, přežívající pojetí, že život je boj o moc včetně oprávněného násilí, může a musí být překonán energií práva lidského stanovení nejvyšší INSTITUCE LIDSTVÍ povinou dobrou vůlí, osvobozující od zmateného pojetí světové posedlosti zlem.

 

 

 

DESATERO PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍCH V MORÁLCE ZDRAVÉHO LIDSTVÍ

1.) „V jednoho Boha věřiti budeš“ – Věřiti budeš i v Boží dar přírodních zákonů tvůrčí vesmírné energie a lidského rozumu, toužícího po pravdě a dobru života.

2.) „Nevezmeš jména Božího nadarmo" – Nezneuctíš čest poznané pravdy, jejíž úctyhodnost spočívá v nápravě pošlapané morálky a její dobré vůle.

3.) „Neopomíjej světit dny sváteční" – Neopomíjej ušlechtilost dobra zdravého lidství naplněného láskou, moudrostí a lidskou schopností umění a krásy.

4.) „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi" – Rodičům, tvým životodárcům, jsi zavázán úctou, dobrou vůlí a láskou, kterou tě zahrnují a vedou k oproštění od egoismu sobectví a bezohlednosti.

5.) „Nezabiješ“ – Výhradou je ďábelská zrůdnost zla přijatelnou kastrací k ochraně zdravého lidství.

6.) „Nesesmilníš“ – Sexualita je božský dar blaženosti podřízené dozoru mravnosti a kázně, nikoliv kupčení ani závisti atavismu opic.

7.) „Nepokradeš“ – aniž znesvětíš zásadu bezohlednosti k ostatním.

8.) „Nedopustíš křivého svědectví proti bližnímu svému“ – Nepřipustíš zlo podlosti pomluvy bližních.

9.) „Nepožádáš manželky bližního svého“- bez náročnosti svědomí zla

10.) „aniž požádáš jeho statku “ – aniž připustíš i bolševické zlo újmy svědomitě nabytého vlastnictví bezpracnou náročností lidského zla.

 

 

Homo sapiens

(Morálka lidství)

MUDr. Vlastimil Kubeš

https://moralka.webnode.cz

 

 

 

 

20.4.2017 – poslední verze, naposledy vydaná v den úmrtí autora

 

IN MEMORIAM

Na počest krásného života člověka plného otcovského humorného charakteru, milovaného otce a vzoru v jeho rezervovaném a reprezentujícím chování.